Včelařská konference

Rámky po vytočení medu dám včelám vylízat. To tak, že je podstavím pod včelstvo. Chce to nějaké manipulační zařízení. Včely přenesou zbytky medu po vytočení a plásty opraví a ochrání před motýlicí. Odebírám je před prvou fumigací koncem října. To již teploty poklesnou tak, že nehrozí nebezpečí jejich poškození motýlicí. Přez zimu je vytřídím a vytavím na vosk. Jiní také plásty v nástavcích nadstavují nad včelstvo, nebo se používají chlazené sklady, když nevíme co s penězi, nebo se k ochraně vytočených a uskladněných plástů (ve skříni) používá síra či jiná chemie. Zkrátka, co včelař to jiná technologie. Ale vždy ta nej nej nejlepší.
JK

Rámky od medu vyžadují skladování na velmi suchém a bezprašném místě. Jinak zbytky medu na plástech "zhnusní" absorbcí vlhkosti, mikroorganismy a prachem a pro včelky na jaře moc velký přínos nenesou. A bez mravenců, kteří jsou schopni skladované plásty "vyčistit" už na podzim.

Skladuji tedy plásty včelami vyčištěné. Zavíječi nejsou problém, pokud se plásty skladují s mezerami nebo v novinách a není v nich pyl. Potom se v nich vyskytují jen osamocené larvy, kterým vývoj trvá měsíce. Není problém tak dvakrát za podzim plásty prohlídnout a larvy zlikvidovat.

Taky lze včelařit bez skladování rámků a nástavků. Je větší výnos na vosku a méně starostí, ale to je jiná technologie včelaření včetně zařízení. Minimální počet rámků na jeden úl. Do hodnocení pracnosti včelaření patří i rojení včel. Letos z deseti včelstev jedno umělé rojení.
http://youtu.be/SPZYVXhuZOk
Také rámky, které jsem si přizpůsobil k tomu účelu nemusí jednoduchostí /rychlé rozebrání a složení/ vyhovovat dalším včelařům.

http://youtu.be/VGwHxfHJ-vs
B.V.